|
|
Problematika demokracie a právního státu v Maďarsku s ohledem na postavení země v EU
Reňáková, Monika
Tématem bakalářské práce je problematika demokracie a právního státu v Maďarsku s fokusem na postavení dané země v rámci Evropské unie. Hlavním cílem je tedy posoudit, jakými způsoby a do jaké míry Maďarsko odpovídá principům demokracie a právního státu a jak to ovlivňuje vztahy s Evropskou unií. První část se věnuje teoretickému vymezení pojetí demokracie, právního státu a vymezení hodnot právního státu v rámci EU. Druhá část analyzuje činy, kterými dochází narušování demokracie a porušování hodnot v Maďarsku, a poukazuje na to, jakými procesy je to uskutečňováno. Závěrem je, jakou v tom hraje Evropská unie, jak to ovlivňuje jejich společné vztahy a jaké to přináší důsledky.
|
|
|
Globalization, Rule of Law and Wealth Inequality
Svěchotová, Anežka ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme determinanty majetkové nerovnosti za pomocí nově sestaveného a rozsáhlého datasetu. Součástí tohoto datasetu je 39 nezávislých proměnných včetně měřítka právního státu a 6 dimenzí globalizace. Kvůli velkému počtu proměnných a nejistotě ohledně podoby ideálního modelu jsme použili metodu zvanou "Bayesian Model Averaging (BMA)". Tato metoda je schopná vyhodnotit velký počet potencionálních proměnných a pomocí hodnoty "posterior model probability (PMP)" vybrat determinanty majetkové nerovnosti. Metodou BMA jsme identifikovali pět determinantů - tři ukazatele finančního rozvoje, růst HDP a "dummy" proměnnou pro země z regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Ačkoli dimenze globalizace nejsou determinanty majetkové nerovnosti, úzce spolu souvisejí. Klasifikace C33, E21, G51 Klíčová slova Globalizace, majetková nerovnost, Bayesian Model Averaging (BMA) Název práce Globalizace, měřítko právního státu a majetková nerovnost
|
|
| |
|
|
The concept of the rule of law in EU law
Tomčiak, Petr ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Pojetí právního státu v právu EU Abstrakt Právní stát je právně-filosofický koncept definující vztah člověka státu. Různé právní doktríny jej pojímají odlišně, v posledních dekádách otázka právního státu v Evropské Unii nabývá na důležitosti. Autor diskutuje nejprve právně-teoretická východiska právního státu v Evropě, následně rozebírá platné právo EU se zaměřením na prostředky k ochraně. Primární právo pracuje s pojmem právní stát již v čl. 2 SEU coby jednou z hodnot, na níž je Unie založena. Rovněž je právní stát podmínkou kandidátské země pro vstup do EU. Stěžejní část práce diskutuje prostředky ochrany právního státu v právu EU. V první řade jde o čl. 7 SEU. Tzv. mechanismus čl. 7 představuje prostředek, na základě kterého lze přijmout deklaraci, že existuje riziko, že členský stát poruší unijní hodnoty, včetně právního státu, nebo dokonce rozhodnout, že k závažnému porušení hodnot došlo a přijmout sankci. Častějším prostředkem k ochraně právního je v praxi řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 SFEU. Komise může zahájit řízení proti členskému státu, který neplní povinnosti vyplývající z práva EU. V případě Polska vedla Komise několik řízení pro konkrétní porušení na základě přijetí polského zákona odporujícího pravidlům EU Již delší dobu lze navíc pozorovat snahy Komise zavádět postupy pro...
|
|
|
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU
Kaluha, Štěpán ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce nazvaná Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU se zabývá projevy tohoto principu v judikatuře Soudního dvora zejména s ohledem na jeho horizontální rovinu, která souvisí s probíhajícími justičními reformami v Polsku. Cíli práce je rozebrat a zhodnotit princip zajištění účinné soudní ochrany, srovnat jej s principem národní procesní autonomie a skrz rozbor třech aktuálních rozhodnutí Soudního dvora identifikovat nový směr v judikatuře Soudního dvora po rozhodnutí ASJP. Práce se dělí na dvě části - teoretickou a zvláštní. V teoretické části zasazuji princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy do širšího kontextu práva EU jako obecnou zásadu práva EU, a tedy součást primárního práva. Následně princip detailně rozebírám, přičemž zejména objevuji jeho definici ve Smlouvách a v judikatuře Soudního dvora, analyzuji jeho obsah a stručně se věnuji i důsledkům jeho porušení členskými státy. Následně princip v souladu s cíli práce srovnávám s principem národní procesní autonomie a zkoumám, jestli se kryjí. Ve zvláštní části se analyzuji aktuální judikaturu Soudního dvora a v souladu s cíli práce pátrám po projevech...
|
|
|
Aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii: případy Polska, Maďarska a Rumunska
Sechovcová, Anežka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Některé členské státy Evropské unie se v současnosti potýkají s krizí právního státu, která se vyznačuje především ohrožením nezávislosti soudnictví, médií nebo svobody slova. Nejkritičtější je situace v Maďarsku a Polsku, kde podle evropských institucí dochází k systematickému porušování této hodnoty. Mezi členské země potýkající se s krizí právního státu patří ale také Rumunsko, a to zejména kvůli ohrožení nezávislosti soudnictví a omezení protikorupčních opatření. Vzhledem k tomu, že je hodnota právního státu zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, je její porušování důvodem k sankcím. Evropská unie disponuje řadou nástrojů, díky kterým může tyto státy sankcionovat a současně také chránit evropské hodnoty. Mezi ten nejdůležitější patří mechanismus článku 7 Smlouvy o Evropské unii, kvůli kterému může daný členský stát přijít o hlasovací práva v Radě Evropské unie. Diplomová práce díky metodě process tracing sleduje kroky evropských institucí k aplikaci tohoto mechanismu v případech Polska, Maďarska a Rumunska. Cílem práce je stanovit, zda mezi jednotlivými případy existuje provázanost, nebo dominují spíše odlišnosti. Na základě provedené komparace lze konstatovat, že v jednotlivých případech se objevují podstatné rozdíly.
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
|
The Conformity of the Managerial and Democratic Imperatives of Governance in Non-Governmental Organizations (Comparison betwěeen Berlin, Cairo, and Prague)
Abdelhafez, Dina ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; El Baradei, Laila (oponent) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Správa věcí veřejných (Ang. governance) je odvozena z francouzského slova "gouverner". Dalo by se tedy říct že pojem, "dobrá správa věcí veřejných" označuje způsob, jak spravovat, řídit, vládnout a nasměrovávat organizace jednotlivci, kteří mají na starosti záležitosti řízení. Tato studie využívá teorii Alexis de Tocqueville (1956), která zdůrazňuje důležitost účasti demokratického procesu při řízení interních úkonů v dané organizaci, tak aby dále tyto organizace mohly hrát roli při podpoře demokracie v občanské společnosti. Cílem studie je zjistit imperativy řádné správy nevládních organizací propojením každodenních provozních úkolů a aplikací demokratických principů uvnitř nevládních organizací pomocí metody kvalitativního výzkumu ke shromažďování informací a porovnací implementaci imperativů "dobré správy" nevládních organizací v organizacích nacházejících se v Berlíně, Káhiře a Praze. Studie tedy představuje dva normativní rámce; první je konceptualizace a zprovozňování imperativů řádné správy nevládních organizací integrací demokratické teorie se školami se zastoupením a účastí a druhou je zkoumat vliv EU na vnitřní a vnější faktory týkající se provádění těchto imperativů v nevládních organizacích. Práce táké kategorizuje "imperativy pro správu dobrých nevládních organizací" a rozlišuje mezi...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
host ::
RSS.